Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tonutí s rybou

31. 05. 1999
0
0
1107

bla, bla

V duši se pocity ukládají jak písek na dně oceánu a když se voda lásky vypaří zbytek podobá se bahnu Proč jen vysychá proč po přílivu odliv přijít musí jak jen se mi tento zákon hnusí Jediné slovo kapka jedu na čepeli jazyku jak jen mohlo po probodnutí srdce celé jej otrávit v mžiku Jen pouhé slovo vydechnutí které potom oči k pláči nutí Nyní kalné verše ze sebe vypouštím vlastnímu odrazu v zrcadle jen těžko odpouštím A odpustím snad někdy? Každá výčitka mne sráží k zemi proč to vše jen nezdálo se mi. Uznávám má chyba já topil se tys byla ryba. V.V.V.
Joe
10. 09. 1999
Dát tip
Je fajn když moje myšlenky někdo řekne za mě. Díky, Hannah. Díky, Vladimíre Vladimiroviči.

Hannah
01. 06. 1999
Dát tip
souhlasím se slavkem a přidávám, že jsou tu nádherné myšlenky i slovní obraty, přesto by to chtělo vybrousit. Chvílemi mám pocit, že čtu dílo velkého básníka - kov, co zazvoní na duši, vybroušený diamant s duhovým lomem světla, chvílemi je to ještě surový nerost, diamat, kterému chybí brus... Zkus to ještě dopracovat, nespěchej, měl bys znovu a znovu hledat lepší slova, která nakonec splynou s krásnou původní myšlenkou a báseň zazní jako dokonalá symfonie... Držím palce a moc se těším na další díla.

Print
01. 06. 1999
Dát tip
No, Haničko! Ty ses bezva rozjela!:-)) Skvělý! Myslím, že VVV by z toho opravdu mohl mít radost.

slavek
31. 05. 1999
Dát tip
hodně bolesti, hodně lásky, hodně pravdy

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru