Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTonutí s rybou
31. 05. 1999
0
0
1103
V duši se pocity ukládají
jak písek na dně oceánu
a když se voda lásky vypaří
zbytek podobá se bahnu
Proč jen vysychá
proč po přílivu odliv přijít musí
jak jen se mi tento zákon hnusí
Jediné slovo
kapka jedu na čepeli jazyku
jak jen mohlo po probodnutí srdce
celé jej otrávit v mžiku
Jen pouhé slovo vydechnutí
které potom oči k pláči nutí
Nyní kalné verše
ze sebe vypouštím
vlastnímu odrazu v zrcadle
jen těžko odpouštím
A odpustím snad někdy?
Každá výčitka mne
sráží k zemi
proč to vše jen nezdálo se mi.
Uznávám má chyba
já topil se
tys byla ryba.
V.V.V.
Je fajn když moje myšlenky někdo řekne za mě. Díky, Hannah. Díky, Vladimíre Vladimiroviči.
souhlasím se slavkem a přidávám, že jsou tu nádherné myšlenky i slovní obraty, přesto by to chtělo vybrousit. Chvílemi mám pocit, že čtu dílo velkého básníka - kov, co zazvoní na duši, vybroušený diamant s duhovým lomem světla, chvílemi je to ještě surový nerost, diamat, kterému chybí brus... Zkus to ještě dopracovat, nespěchej, měl bys znovu a znovu hledat lepší slova, která nakonec splynou s krásnou původní myšlenkou a báseň zazní jako dokonalá symfonie... Držím palce a moc se těším na další díla.
No, Haničko! Ty ses bezva rozjela!:-)) Skvělý! Myslím, že VVV by z toho opravdu mohl mít radost.