Naše pokojíčky

V tvé blízkosti má růže rozkvétá

a váza se slepuje, jež byla rozbitá.

Stůl je prostřený - jím sladké ovoce.

Sousto jež polknu probouzí emoce

čisté a hluboké jako tvoje oči.

Společný smích bytem se rozléhá,

ručička hodin souznění obíhá.

Dolíváš s noblesou můj malý šálek,

zabráníš vedení mých niterních válek.

Tvá ústa mi spěchají na pomoc.

Tvé srdce svítí jak lampa v rohu pokoje,

klíč od mých dveří má ten, který miluje,

odmykáš a vstupuješ do teď  hřejících končin.

Zapalovat stohy lásky není tady zločin.

Hoří. Hoří tvoje ruce na mých.