Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHudební
29. 12. 2003
2
0
1416
Autor
Janko
Boty mám z rytmu
V hlavě jen pavučinu
Ztracen ve světě za
hranicí světla, stínu
Esence melodie
bude teď zrakem mým
Pod hrozbou fantazie
rozplývám se v dým
Přec staccato forte
tympán srdce buší
Dál proslouchám se tmou
plnou čarovných uší
Není už prostor
a zastavil se čas
Jsem utopen v hlubině
té nejkrásnější z krás
Střípky toho světa
já vezmu s sebou zpět
Zakleju jazykem
hudebních věd
Přetavím žárem
co dere se ven
vdechnu kus sebe
Zas stanu se přeludem
Až budeš třeba sám
Jen s náladou snít
Já vezmu tě tam
Spolu budem ji pít…
Mno, co se týká té klišovitosti, chci podotknout, že básničky nečtu, alébrž semotamo pouze píšu. Takže jaxi nemůžu vědět co je klišé a co ne, žáno. Lidově řečeno když se mi něco líbí, tak to tam prostě fláknu a házím bobek na to, jestli to už někdo vymyslel přede mnou nebo ne. Ale stejně dík...
Janko zlatý, když nepošleš avízo, tak se tohle dozvím jen tehdy, když půjdu náhodou znova kolem, ok?:)
ta poslední ne e, sklouzla už moc do laciného rýmování, aj...
Ta první ano, proslouchám se tmou taky líbilo.
Jinak.. atmosféru ano, hudba je potvora, co se zažere pod kůži..;)
místama je to trochu moc klišovitý.. ale docela se mi líbí, krom toho konce, no...*