Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seláska
Autor
argo
On s hnisavým srdcem pohlédl před oltář zkázy,
Němě se zadíval do prázdnoty Veškerenstva a zlobně se pousmál.
Strachy, bolest a chvění – nositele potravy pro jeho ztrouchnivělou duši,
Tleskaly radostí z překypujícího jídla.
V realitě oněch dní uzřel svou vlastní tvář,
Na šedi činžovního domu…
Úzkost se tupě a ostře přerývala ve své jednorozměrnosti
A cíleně bodala do průměrnosti jeho tváře.
Se zrakem slabocha, vybičován svým sobectvím,
Pohlédl v obezitu vlastního egoismu.
Tak hrdě stojíc před oltářem zkázy,
narcisticky obětoval naděj nevyslovené lásky,
pro jedinečnost vlastního bytí.
Chtěl být sám – lvem na své poušti,
S tupou bolestí – potravou pro jeho duši.
V sobě ztratil tak sebe,
Nevida svého konce…