Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCity 2004
Autor
Fifi
č. 1 - 9. 1. 2004 – metro „B“ – cesta ze školy
Proč jen sedím jak trubka
a nic pro to nedělám?
Určitě je tolik možností,
ale já je nevidím,
nebo si jich nevšímám?
Všichni do mě hustí přehršle
informací, ale já tomu nevěřím,
i když je fakt,
že dnes není 1. dubna.
Ale co?!, kde je pravidlo,
že srandy se dělají pouze
jeden den v roce?
Nikde!!!
Vymýšlet si může kdokoli cokoli!
Ach jo!, je to tu všechno na
HOVNO!
č.2
A už jsem zase V TOM!!!
Spadám do těch nejhorších
depresí!
Aby ne, vždyť se blíží vysvědčení!
Ale tohle není jeden kvůli škole,
ale i kvůli něčemu jinému….
POMOC!!!
Musím si dávat pozor,
abych nepřejela mojí stanici.
VYSTUPUJU!!!
č. 3 -10. 1. 2004 – metro „B“ – cestou z centra Prahy
Vždyť na světě je přece
krásně! Proč teda dělám
vědu z každý pitomosti?
Vždyť je spoustu krásnech
věcí…Kde? Přece tady
na světě!!!
Dám příklad:
Dneska jsem se rozhodla, že vezmu starý housky a rohlíky a půjdu nakrmit racky a labutě k Vltavě. Jelikož bydlím na východě Prahy, cestovala jsem MHD. Metrem jsem jela na Náměstí Republiky,prošla Hradební ulicí až k Vltavě a kochala jsem se naší matičkou Prahou.
Jak uklidňující – věřte nebo ne!
podél Vltavy jsem došla až k mostu Legií u Národního divadla.
Po cestě jsem nakrmila racky a labutě a při tom poslouchala diskmana. No prostě super!
Dívala jsem se na metronom, jak se kývá ze strany na stranu a stála na molu. Měla jsem chuť do Vltavy skočit. To nešlo! Byla zima…..
A tato krásná procházka mi dodala kuráž do života a nabídla mi pravidlo: Že na světě je přece krásně, i když občas stojí za HOVNO!!!