Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMoje alej
Autor
angelik
Nikdy nejez tu kaši tak horkou,
jak ji sama umíchám.
Proto ani já
tě teď nesvlíkám,
neboť jsem vřelá
až moc
(k přátelům, služkám i k citům, které chladí).
Naoplátku
je tu
Rychloakce jen a jen pro tebe.
Šup.
Činyny na uši,
chinini,
ať všichni jdem
s mým dekoltem
a zdobím si rty i vlasy.
...křášlím ti slova...
Ještě zaobalím své tělo
...mateřským...
mlékem
a půjdem tančit.
.......................................................................................................................
Jo, jojo, ale hledíš jinam,
prý někam daleko a dlouze
(možná až k mému tajenému vroubku).
Tak tedy
všechen lese, vodo, paseko
a Ty -
už bez vodítka k mému poutku -
běžtě se projít do háje.
Podpatkem venku
stlačím
nevelké nedivné
a hlavně ptačí...(nepletu se?)
A ruce
smočím
vprostřed strouhy
s močí,
nohy
rozseju
jak kůly kolem tvých
zaťatých
a stanu se úkolem
jediné noci.
Jak jedno je mi to všehno
třebaže i víckrát...
A ty?
Co děláš?
Něco se chvěje...
Co děláš?
No tak, pohled nás nezahřeje...
Tak, tak, tak tedy
už mlč
a špitej mi,
dle svého,
do aleje...
........................................................................až k opětovnému varu
(síla stromů dělá divy)........................................................................