Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Moje alej

13. 01. 2004
10
0
1807
Autor
angelik

Nikdy nejez tu kaši tak horkou,

jak ji sama umíchám.

 

Proto ani já

tě teď  nesvlíkám,

neboť jsem vřelá

až moc

(k přátelům, služkám i k citům, které chladí).

 

Naoplátku

je tu

Rychloakce jen a jen pro tebe.

Šup.

Činyny na uši,

chinini,

ať všichni jdem

s mým dekoltem

a zdobím si rty i vlasy.

...křášlím ti slova...

Ještě zaobalím své tělo

...mateřským...

mlékem

a půjdem tančit.

 

.......................................................................................................................

 

Jo, jojo, ale hledíš jinam,

prý někam daleko a dlouze

(možná až k mému tajenému vroubku).

Tak tedy

všechen lese, vodo, paseko

a Ty -

už bez vodítka k mému poutku -

běžtě se projít do háje.

 

Podpatkem venku

stlačím

nevelké nedivné

a hlavně ptačí...(nepletu se?)

 

A ruce

smočím

vprostřed strouhy

s močí,

nohy

rozseju

jak kůly kolem tvých

zaťatých

a stanu se úkolem

jediné noci.

 

Jak jedno je mi to všehno

třebaže i víckrát...

 

A ty?

Co děláš?

Něco se chvěje...

Co děláš?

No tak, pohled nás nezahřeje...

Tak, tak, tak tedy

už mlč

a špitej mi,

dle svého,

do aleje...

 

........................................................................až k opětovnému varu

(síla stromů dělá divy)........................................................................ 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru