Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZpráva o nálezu starých fotografií z r. 2002
14. 01. 2004
1
0
2197
Autor
Gerzon
Poprvé zveřejněno v Praze dne 3.5.2333
V rámci 276. reorganizace datových struktur Evropské knihovny byla v pražské pobočce konečně převedena data ze starých serverů umístěných v clusteru Klement do datového skladu v Belfastu a v kopii do datového skladu v Čeljabinsku. Při té příležitosti byla provedena inventarizace a revize převáděných dat. Ve všech případech, kromě jediného z nich, šlo o běžné knihovní záznamy z let 2098 až 2101.
Jedinou výjimkou byla data uložená v adresáři \\\\ls22s22p63s23p63d104s24p64d105s25p64f145d106s26p65f146d107s27p6, která obsahovala neznámý soubor fotografií. Pomocí Exif Infortions Service jsme zjistili, že pocházejí ze 14. prosince 2002. To je jediná informace, kterou o uvedených fotografií víme pozitivně, ostatní jsou dohady nebo informace s různou mírou pravděpodobnosti.
Domníváme se, že jde o fotografický záznam výletu, který absolvovala uvedeného dne skupina neznámých osob. Výlet začal v této budově.
Pomocí komparační analýzy jsme zjistili, že se se značně vysokou pravděpodobností jedná o býv. Masarykovo nádraží v dnes již neexistující Hyberneké ulici. Celá tato oblast byla asanována při výstavbě pražského Disneylandu a Středoevropské pobočky Gugenheimova muzea.
Na dalším obrázku, který se však podařilo rekonstruovat jen ve velmi špatné kvalitě, je zřejmě inkriminovaná skupina osob.
Všimněte si, prosím, historického krojového oblečení účastníků výletu, jakož i krosniček, které mají připevněny na zádech a které jsou zřejmě součástí kroje. Jinak si nedokážeme vysvětlit, proč by měly tyto osoby tahat něco takového sebou.
Na dalším obrázku se nachází neznámá budova ze stavebního materiálu, který se nazýval cihel (cihelné zdivo).
Jednalo se pravděpodobně o věznici (prison). Usuzujeme tak podle množství zamřížovaných okeń a rozhledové pozorovatelny na střeše, odkud byli pozorováni uprchlíci.
Další tři obrázky zobrazují neznámý předmět, pravděpodobně folklorního původu.
Mohlo by jít o předmět s názvem korouhvička, o němž se nám nepodařilo zjistit, k jakým účelům se užíval, víme však, že býval umísťován na větrných místech.
Žlutý a bílý objekt v popředí dalšího obrázku jsou obytná stavení odhadem z 19. století.
V pozadí je neznámý objekt, domníváme se, že jde patrně o přízemní část zařízení, které se nazývalo "tovární komín".Sloužilo k odvětrávání spalin do vyšších vrstev atmosféry, patrně za účelem ovlivňování změn počasí. Přízemní část se zachovala po pádu nebo odstřelu horních částí této zajímavé stavby.
Další, ne zcela známý objekt, je zobrazen na dalším obrázku.
Naši specialisté se domnívají, že by mohlo jít o t.zv. "holubník", který poskytoval ubytování drobnému ptactvu (drobným létajícím tvorům, kteří byli chováni pro svůj lahodný zpěv).
Na dalších obrázcích jsou nápisy vyvedené neznámým typem písma.
Na jejich rozluštění usilovně pracuje kolega Champolion.
Téměř s jistotou můžeme tvrdit, že prostranství na dalších obrázcích zachycuje místo, kterému se říkalo park.
Tato místa byla občas vtroušena do městské zástavby a uchovávaly se tu zbytky přírodního prostředí, aby v něm mohly žít veverky, drobní hlodavci, kteří prý přinášeli štěstí. Způsob přinášení není znám.
Součastí parku bývaly i různé přírodniny. V tomto případě jde o velký kámen, zvaný též balvan.
Tento kámen byl dokonce pojmenován jménem "Velký Prokop". Z toho dovozujeme, že původem pocházel z Prokopského údolí, místa jihozápadně od Prahy. Patrně i místo výletu bylo situováno do blízkosti tohoto údolí.
V této budově zvané "muzeum" sídlila patrně správa parku.
Votivní předměty poblíž budovy muzea měly svým tvarem a barevností odhánět upíry.
Tato stvoření z čeledi mnohozubých se živila krví lidí a dobytka a přenášela nakažlivé choroby.
Serie následujících obrázků je zaměřena na t.zv. zámecký komplex, jehož součástí je stará kamenná budova a novější obranná věž.
Komplex byl reprezentačním sídlem šlechtice jménem Sv. (zřejmě Svatopluk) Štěpán.
V okolí komplexu se nacházejí menší stavby - sídla dvořanů a nohsledů Sv. Štěpána.
Tento malý domek sloužil patrně ke stejným účelům, jako slouží dnešním dívkám domeček pro panenky.
Velmi zajímavě je pojat i jeho interiér a miniatury předmětů užívaných v domácnosti.
Domky pro panenky získaly takovou oblibu, že na vyhrazených lokalitách byly postaveny i jejich zvětšeniny o velikosti odpovídající normálním lidským postavám.
Lidé je pak, včetně námi sledované skupiny výletníků, s oblibou masově navštěvovali a prohlíželi si, jak se panenkám bydlí.
V některých případech byl doplňován interiér domečků pro panenky i pohyblivými figurkami a pohádkovými postavičkami.
Na těchto dvou obrázcích jsou zachyceny takové dvě postavy, zvané trpaslíčci. Podařilo se nám zjistit, že tyto postavy se vyznačovaly malou postavičkou a barevnými čepičkami.
V této velké budově zřejmě sídlilo ústředí výroby domků pro panenky.
Budova je postavena v obdobném stylu, patrně z reklamích důvodů. Návštěvníci při přicházejí objednat nové oblíbené domky pro panenky.
Výhled na jeden z nejhezčích domečků pro panenky zvaný Sto Dola.
Dalších 8 fotografií nejsou vlastně opravdové fotografie.
S kolegy jsme se po delší diskuzi shodli, že se zřejmě jedná o skutečné objekty, které byly nejdříve ručně zaznamenány na betonové desky a jejich záznam byl následně vyfotografován. Důvod tak zvláště složitého postupu při záznamu skutečnosti není znám. Dohadujeme se, že by mohlo jít o jev známý jako nástěnná malba, popřípadě též jeskynní malba, podrobnosti dále zkoumá kolega Věstonický.
Průzkumem na meganetu a porovnáním s jedním z předchozích obrázků jsme zjistili, že dotyčný objekt na této fotografii se nazývá "Pražská brána otevřená, kdo do ní vejde, hlava mu jde kolem".
Kolo se bohužel nedochovalo, hlava taky ne.
Petr Nazemspadlý
vedoucí výzkumného oddělení zaniklých archivních fondů
V Praze 3.5.2333