odpověd na kritiky k dílu proč to tak bolí

slávek: tvůj lidskej přístup neodsuzuju (naopak obdivuju), ale odsuzuju, že ho považuješ za jedinej správnej. Byl bych radši, kdyby jsi tu zůstal... Vandalka,Astrálka: tak ji zkuste vymyslet...

* som rada, keď sa aj na dielo mimo arény niekto pozrie ako na pokus o báseň * keď niekto smútkuje, jasnačka, že sa navzájom povzbudíme, ale nesmieme byť zas také netýkavky, aby sme nevydržali, keď nám niekto povie, že sa mu báseň nepáči * keďže nemáme indispozíciu s odozvami, zdá sa mi dobrý návrh Vandalky :-)

Nechci nikoho popudit a souhlasím s přístupem "něco mezi", ale napadá mě, že na hodně lidí občas padne takové vnitřní pnutí, že nestojí o kritiku a chce se čistě vyplakat tou formou, jakou mu to jde nejlépe. Což takhle nová kategorie? Můžete namítnout, že od toho tu Písmák není, ale kdo nechce, nemusí číst a vše do indispozic narvat nejde. A pokud své bolestné pocity přesto pokládáme za dobrou báseň či povídku, pak ji zařadíme jinam, ale musíme počítat i s odezvami chladnějších hlav. Písmák je tu snad pro všechny a téměř žádný psavec není z ocele, proč si tu tedy nezřídit nebojové území?

Merle: určitě a je možné, že moje reakce byla mírně nepřiměřená, ale přesto si za ní stojím, už proto, že z textu té básničky prostě vyzařuje touha po pochopení, po vykřičení se z bolesti.. Myslím že je to individuální problém u každého díla. Ale ze svého hlediska beru jako prioritu tu lidskou stránku před tou technickou. A samozřejmě se nesnažím uzurpovat právo na pravdu. Jen právo na názor. Vím, že je asi přehnaný a mohu na svou čest slíbit, že to byla moje naprosto poslední reakce v písmákovi jinde než u mých dílek (rovněž citových a netechnických - :-)) ). Prostě si myslím, že některá díla jsou o něčem jiném než o formě. Tím nechci říct, že by neměla mít vůbec žádnou ale nač být tolik kritičtí.

slávek: já přesně chápu kam míříš ty, jen mi tvoje reakce připadla přehnaná, a hlavně nebezpečná... Připadlo mi to podobně nepatřičný, jako Vinilův přesně opačně orientovanej příspěvek (auditko). Podle mě je pravda někde mezi... (což sem se tu snažil sáhodlouze vysvětlit)

to je řečí kúli aréně... jsou tam ty samý díla jako tady, nebo ne??

merlíku, je mi líto, že nechápeš kam mířím.. Asi nemá smysl nadále o tom mluvit.

Bříza: vnímám to stejně, jen bych z lidi-parta-kominukace nevyřazoval drobné kritiky. Ať je důležitější lidskost, literatura tam pořá má svoje místo, ikdyž menší. A myslím, že tyhle "kritiky" z něj nevybočují... Slávek: ty názory (i tvůj) tam pod básničkou naznačují, že pisatel kritiky u takovéhle básničky je odporné necitlivé stvoření, hodné zavržení, jen proto, že se na něco, co objektivně je báseň, podíval čistě z hlediska formy (lehce přeháním - jako podle mě ty). Podle mýho názoru, ses místo pranýřování oněch dvou "kritiků" měl skutečně vciťovat do díla.

Merle: ale já jsem nikdy neřekl, že by se nemělo kritizovat, přesto si myslím, a to je můj názor, že lidský přístup by měl v každém případě převládat. Co se týče arény, o tom jsem se nikdy nezmiňoval a nevím proč se do toho zatahuje...

Rozdíl mezi arénou a ostatním je podle mě jasnej. Do arény dává autor takový dílko, u něhož stojí o podrobnou, kritiku, která nemusí být ohleduplná. A když ji dostane, neměl by se vztekat, ovšem může polemizovat. Já nezaháním empatii do indispozice, ale říkám, že to je v současný době jediná kategorie, která je určená pouze empatii. Empatie tu není omezená... jediné, kde by nemusela být je Aréna, ale ani tam není zakázaná. Taky je tu něco, co já nazívám názor. Může to být pouhé líbí/nelíbí, ale může bejt i kritičtější (tohle nelíbí, tohle jinak...), ale s podorbnější kritikou v aréně je to pořád nesrovnatelný. Takové to názory jsou právě běžné (bežně očekávané) v protoru mezi arénou (i v aréně) a indispozicí. Pokud autor nepošle dílo jako indispozici, nebo do prologu výslovně nenapíše, že nechce kritický a rozborný ohlasy, měl by počítat s tím, že se mu nějakýho může dostat. Ne každej je empat, a ne pro každýho je právě vcítění se důležitý. Společným jmenovatelem tohohle serveru je literatura, a proto se mi nelíbí odsuzování něčího (byť nevhodně) kritickýho názoru. BTW: Empatickou část názorů zatím nikdo nepotlačuje (až na Vinila), a i kdyby, nemá šanci uspět (kvůli většině na písmákovi). Kdyby se to někomu podařilo, sám odejdu. Jen se mi nelíbí ani potlačování tý vážný stránky literatury... Kultivace je (podle mě) nemožná už jen kvůli nováčkům, nemluvě o tom, že nikdo nečte helpy a návody, a tedy většinou ani neví, co k čemu je, kde má co a jak psát. Zase udělat pevný pravidla, kontrolovat je, nebo dokonce trestat, taky není dobrá cesta...

OK: - jsme názorově dost blízko. Je ale asi třeba si ujasnit priority. Já to vnímám tak, že v "Písmáku" jsou důležitější lidi-parta-komunikace, v "aréně" zase literatura. Ve tvé definici rozdílu píšeš, s jakým očekáváním autor zařazuje dílo tam, či onam. Má otázka směřovala k tomu, jaký je v současnosti REÁLNÝ rozdíl v práci. Podle mě je součástí onoho rozdílu i náš přístup -a tím se zas vracím k již řečenému ... S nováčky je problém jen, pokud se nezorientují správně. K tomu aby se zorientovali, je třeba to prostředí "drobnou prací" kultivovat ... (zatím to vypadá jak zarostlá zahrada ... ale je už oplocená :c))

Bříza: Jenže tohle se nikde (veřejně) nedomluvilo (že mimo arénu se nekritizuje), kromě toho Aréna jako oblast pro diskuzi nad technikou psaní, vůbec nefunguje. Neříkám, že tahle kritická reakce na básničku byla úplně na místě (ikdyž zatím jediná kategorie vyhrazená čistě lidskýmu přístupu je indispozice; ostatní jsou prostě kombinované; aréna by měla být opakem indispozice - tzn přístup čistě literární; BTW: uvědomujete si opačně, jak vážnýho aréňáka může naštvat něčí vciťování, když on stojí o kritiku?), ale hlavně se mi nelíbí ta vlna protestů. Pokud se někdo chce (může) vciťovat, ať to udělá (když nechce, musí povině mlčet?). Škoda, že místo vciťování se, všichni spílají onomu kritikovi... Myslím si, že od Písmáka by nikdo neměl OČEKÁVAT nějakou pomoc, nebo útěchu, ale když se mu jí (čistě spontálně, dobrovolně) dostane, není to na tomhle literárním serveru nic špatnýho (na rozdíl od jiných). Myšlenka, že by se to tu plánovaně změnilo na terapeutický středisko (stejně tak na akademickou diskutárnu) se mi vůbec nelíbí. Mým názorem je, že míru lidskosti-literárnosti musí rozhodnout každej za sebe (myslím v prostoru mezi indispozicí a arénou)), za svoji citlivost, a ne že mu bude i tady nějak "diktována"... BTW: osobně bych zrovna tuhle báseň taky nekritizoval...

Merlí: jak tedy bys definoval rozdíl mezi Arénou a "Nearénou"? osobně se domnívám, že pokud zaženeš empatii do "indispozice" - tedy do privátní sféry každého, způsobíš tím izolaci jedinců -a zejména potřebných jedinců - a neodpustitelným způsobem poškodíš osobní a důvěrnou komunikaci na Písmáku. Písmák JE o důvěře. Autoři svěřují svá nejvnitřnější hnutí ostatním lidem. Pokud je tito nebudou chápat a přijímat, nebude mít NIKDO nakonec zájem na Písmáku setrvávat. Ani já ne !!! Aréna nefunguje. A mimo arénu to taky nefunguje! proto jsem psal o kultivaci prostředí. V earéně i mimo arénu. Pokud jsme se na tom dosud nedomluvili, měli bychom to napravit...

souhlasím se slávkem a přidávám odkaz

Souhlas Slávek-Mahoney. Od "konstruktivní" kritiky je tu aréna - bylo by dobré naučit se to respektovat ...

Pokud se kritizovat bude jen v aréně, buď se hodně přeplní (to bych tam snad začal dávat i já), a nebo se opravdu budem (mimo arénu) jen plácat po ramenou, a každej negativnější (dokonce už i kontruktivně kritickej) názor bude napadenej a umlčenej (na příště)... Tohle je přece na každým, kdo se vcítí (pomůže, poradí, chlácholí, odpoví...), a kdo jen propere formu. To už fakt skoro můžem udělat zaškrtávátko: "nestojím o kritiku". BTW: od citlivých věcí jsou tu indispozice... Myslím, že tu můžou fungovat oba směry vedle sebe, ale chtělo by to trochu vzájemnýho pochopení pro "ty druhý"...

OK: Merlí. Ale pokud jsme si řekli, že mimoarénový prostor má fungovat, jako místo setkávání, pochopení, tolerance (a ne jako brusírna krystalů, od čehož je Aréna), je třeba i toto prostředí kultivovat. Jestli si tady pojmenuješ básničku "proč to tak bolí" a někdo ti napíše:" hmm - to už mě nudí, neudržuješ rytmus ..., ach - jak obehrané..." nebo něco podobnýho, tak mi to příjde VELMI zvláštní. Až bezohledný. Kam se poděla proboha empatie? Kam se poděla schopnost autentické komunikace? Jestli dotyčná byla v depresi, když psala tuhle básničku, aby si to po přečtení některých "kritik" šla snad hodit....

už jsem zapomněla - vo co že šlo??

nicka - nahoře je odkaz