Písnička o velbloudovi

v poledne na poušti vana se napouští jeden velbloud jednohrbý hrby hou hrby hou cítí, jak ho všechno svrbí osouší se osuškou (avšak) v poledne na poušti hic je veliký tam není nutno nosit ručníky v poledne na poušti je jedno velmi velké nic a tak velbloud do úvah se pouští mrzí jej, že nemá nic hrby hou a nic a nici s jednou krásnou velbloudicí co bydlí v blízkém vádí velbloud věří však že jí sotva vadí když se rozdovádí on, malý velbloud zbloudilý blbý z toho, jak jej vábí její dva superhrby hrby hou hrby hou velbloudi spolu laškujou velbloudice dvouhrbá netřeba zalykavě štkát velbloud jednohrbý chlupatě má tě rád

---