Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setd
29. 01. 2004
1
0
1313
Autor
zzz1958
TD
Na kaluži slz
zrcadlí se pohádkový svět
rozesmátý, zasněný, jej
podpírá a laská
pár přátelských a něžných vět
Duše květ
Tvou touhu zved,
svůj stonek vzhůru.
To tam je tam, i klam
teď zve nás zpět
by s vůní kvet
ne ne, ne
ne naposled
mňo, zní trochu jako Werichova jednoslabičná pohádka... možná by ses měl programově vyvarovat rýmů a snažit se neopakovat omleté výrazy a jejich spojení, ostatně čtením dílek na Písmáku brzy poznáš, o čem mluvím. K básni toho moc konkrétního neřeknu, protože mi přijde svázaná už řečeným, do jejího pozadí moc nevidím, asi je striktně lyrická :)
První sloka ještě dobrý, autor má zřejmě rád Boženku Němcovou; druhá sloka je ale chaos: nerozumím, co je jen tak plácnutý citoslovce a co má nějaký (odhlédnu od toho, že slabý) význam. Proto musím dodat: "jo jo, jo
něco takovýho snad naposled"
K.