žít s láskou

 ...chci Ti psát krví svou,

                                                          že chybíš mi moc

                                můj obrázku z dálky,

   o tom, že slunce šlo spát

                                                a můj dech je tak krátký.

                    Není to lehké peříčko,

                                                                 já to dobře vím,

         líbám Tě na víčko a doufám,

                                          že Tě nepustím.

         Můj zrak se změnil,

                             oči ztmavly,

                                                hlas se třese,

            kde je Tvůj smích,

                                       kde hlas se nese?

             Kde sejdeme se a kam půjdeme dál?

             Je zas den, to život na nás zamával...

                                 Žít se musí !