Nádherný den

 

Komedie

Nádherný den

 

Pozvu tě k nám,

ty přijdeš sám

zeptám se „Ještě furt chceš?“

a ukážu na věc

kvůli které jsi tu

chceš totiž andulku.

Řekneš „Tu modrou“

„Vybral sis dobrou“

na to šťastně odvětím

a pro klícku odletím.

Po chviličce odcházíš

jsi ve velkých rozpacích

nevíš co máš teďka dělat

chtěl ses mě na něco zeptat

k tomu se neodvážíš

a ve fáru odjíždíš

s pusinkou ti zamávám

k tobě jít se odhodlám.

Otevřeš mi osobně

a pozveš mě rád k sobě.

Po domě mě provedeš

a nakonec otevřeš

dveře tvaru proskleného

jsou do pokoje tvého

ihned vesele tam jdeme

oba víme, co dělat chceme.

Nejdřív bundu sdělává

nad sebou jí zamává

potom stáhne svetr můj

a odhodí na stůl svůj

nesvůj se mně mlčky zeptá

má odpověď je stále stejná

a teď konečně můžeme

dělat to co oba chceme –

-cvičit jeho andulku

chce z ní mít svou šikulku.

Andulku teď vypustil

na prst už ji naučil!

Večer mě dom zaveze

zpět do auta zaleze.

Nádherný by to byl den

škoda že je to jen sen!

 

 

---