Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seto 666
Autor
Madlen
při prvním polibku na cestě z nějaký děsný párty
možná jsi byla zhulená
nevim
vrazila jsi do mě ve vchodu do baráku
a najednou se roztrhlo nebe
a převrhlo na nás plnými hrstmi
všechno na světě
chtěl jsem jen jediný
abys mi to udělala ve stovosumdesáti na dálnici
svou sladkou, jen po zákroku dr. Mareše
na plastický chirurgii v Praze 7 maličko vylepšenou,
pusou natřenou malinovým leskem
a tirák s cigárem v hubě nad náma škytl a vodbočil na první odpočivadlo
zatáhnul jsem střechu a držel plnej na podlaze
proti pilíři mostu
a ty jsi vykřikla
NE!
tak co tak blbě kecáš, že bys pro mě udělala všechno na světě
Šeptal jsi mi, že bys pro mě udělal všechno na světě …
když Tvé rty dotkly se mých
vlastně ani polibek to nebyl
možná nevěděla jsem
kam se podít mezi světy a tak přivázala jsem Tě ke stromu
vlastně … vzal si Tě sám … něco z Tebe cítil
to stromy umění
vzít si z bytostí energii
a zase zpátky nabíjet svojí silou
Podívej … na obzor
a ještě dál …
Slunce zapadá rudě …
… ne krev, to láska byla rozlita po světě
nebo alespoň
mezi námi.
I za tu trochu to stojí, ne?
Zalilo nás Svojí krví
která byla pro nás všechno na světě
v tu chvíli
Chtěl ses se mnou milovat …
dát mi něhu, ale krutý byls
snad ránu aby zacelils
chytils mě pevně do náručí
Proč musíš vždycky bolet, když chci lásku …
možná, asi hledám ji špatně … hledám ji u Tebe
Nevyprázdnila jsem Tvoji touhu …nedovedu to
možná … zeptej se toho Slunce -
vlastně ne, možná hvězdy spíš
jestli vůbec o tom víš,
že touha ve stovosumdesáti na dálnici
to byl ten polibek
to byl ten strom
to bylo to Slunce
to byla ta hvězda
to bude možná příští ráno
a tak vskrytu …nedopsáno
stáhni marnosti své sítě …
a neboj se mě
miluji Tě.