Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePásmo
23. 02. 2004
0
0
1486
Autor
Sarina
Rozpraskaná zem,
jež hledá vláhy něhu,
číhá s jezdci na koních.
Pot čpí a zem se chvěje
tichem.
Horký dech a nozdry
parou dřímí,slza vzteku,
boje.
Bojí se a leká,že
příjde nové,větší,
temné zpříznění.
Lesk a třpyt smrti,
domnělá realita a
tak jak v žilách
krev je skryta,
probíjejíc hněv svůj tepem.
Tak tepá na mě realita,
zvenčí,
mě obalenou srdcem.
A víc!
A houšť,
se snáší mraky.
Poslední paprsky slunce,
propalují scenerii.
My napjatí,
jak škraloup na kakau,
čekáme co příjde k ránu.
Ten škraloup na kakau do dokonale celé shodil...:(
a neumím si představit to "mě obalenou srdcem"
nozdry parou "dřímí" ?? co to?
(ale není to tak zlé... rozhodně! :)
chroust: to slípky dělávají :))
(vidíš, a nemůžeš jí poslata ani avi, abys jí to vrátil :))