Will U recall?

Co na to říci je v tom mraky myšlenek, které ve mně navozují dojem, že je toho hodně míněno na mne, ale možná právě proto, že jsem realista se sklonem k pesimismu, nevěřím si. Bojím se bojím, že můj klíček nebude pasovat do Tvého zámku, bojím se toho že nedokážu divokým mustangům dopřát zasloužené svobody, a přitom na ně nemyslet a nemilovat je, bojím se že Ti nikdy nebudu moci smýt pachuť smutku a zklamání z Tvého nitra. Já cítím to teplo, které do mne vlily Tvoje slova, a podpořily tak sny o divokých vílách, zpívajících pro chudé pocestné ódy na lásku se smutným koncem prostřednictvím chvějících se lístečků stromů stojících v jehličnatém lese nad potůčkem naděje který protéká širým okolím, a tvoří hranici pláně zoufalství, kam chodíš v černých šatech a s hrnkem čaje s irskou whisky sbírat slzy beznaděje, které Ti utekly ve slabé chvilce, když jsi byla moc smutná, a čekala jsi, na odpověď od někoho kdo TO cítí, ale neumí dát svoje pocity do písmen, slov, vět a myšlenek. Zakleji tedy odpověď do praménku vody, on se kroutí pod ostrohem, nad kterým na vysoké nedostupné skále stojí tvůj hrad, plný vzpomínek na dětství, vůně pryskyřice, rodičovské lásky, bezpečí, klidu, světla a bezpečí. Tak se to k Tobě dostane. Máš za oknem veverky, které rozčeří vrásku kterou ti na čele kreslí strach z nejistoty, a soustředění. Nenahradí objetí Stromu, jehož větve Tě budou láskyplně objímat a hladit po sametu. Ale dají Ti na vědomí že na tebe myslí každou chvíli. Když se ráno zkulturňuji, přemítám o tom, co jsi si dnes vzala na sebe, jakou máš náladu, jak se asi cítíš, a přeji si v duchu abys byla dnes šťastná, šťastnější než včera, abys nemusela "namáčet" slzy do kokosu. A když už se Ti na tváři urodí slzy, tak aby byly jenom ze smíchu nebo štěstím, ale jsem bohužel příliš malá páka, abych to pak dokázal realizovat, a abych tě ochránil před něčím co by tě mohlo bolet a trápit. Ale slibuji ti, že to budu zkoušet...