Mrtvý bod

Kolo se protáčí - stržený závit
svůj život přece tak nemůžu trávit
Kde mizí naděje, narůstá žal
A pak, že nejde jen tak stát opodál

Výkřiky z davu zas střídají ticho
začíná se mi z toho stávat psycho
A z jejích očí se vytrácí zájem
jak sněhuláci na jaře tajem

Na mrtvém bodě, tak tam je má kotva
pouští i pralesem chodíme sotva
stříbrná lžička se ohýbá v puse
domácí vězení dvě stě let v kuse

V pohádce zakletý žabák do prince
nevědomí a třetí strana mince
když lítaj třísky, snad kácí se les
a sám Bůh strachem už ani nehles

---