Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro tebe, můj drahý
01. 04. 2004
4
0
1188
Autor
Sophia_
Bušíš pěstmi na bránu mýho pokřivenýho vnímání
ostny z pancíře svých slov zatínáš do křehký kůže
Toužíš po vyslyšení a pochopení,
chceš vlastně jenom náznak citu
a stejně se dočkáváš jen mlčení
Nejsem totiž svatá, ani spravedlivá
nejsem přikovaná ani naivní
tvý hračce odzvonili hrany za půlnočního úsvitu
Teď jsem ta, co se naučila odmítat naslouchat,
když mi postý pláčeš svý trapný rekviem…
Zamračený_mnich
03. 04. 2004
Póza bojovnice se mi líbí, je lepší než pasivní přijímání čehokoli, ale upřímně, je to jen póza:-/Jinak potrefené se mi zdá vcelku výstižné i milé:-)
ajaj, bojovnice - hlavu vzhůru a vytrvat,
tohle je spíš válečný pokřik nežli poezie..
:)
Hufffff ... nechtěl bych být v jeho kůži. Ale vlastně ... sakriš ... nejsem nakonec v jeho kůži????? Zevnitř to chlap občas nepozná :(((((( ... zamrazila *t.
Vella: klííd :) Však jsme se tu sešly potrefené - Rowennko? snad jsem se tě nedotkla?
:)))))))
NOE: KLID!! Vzpomínej na mazání chleba a těš se na ni..;) Všecko je oukej, my jsme docela čitelné bytosti, když na to přijde..!
:)