Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

V zrcátku

06. 04. 2004
0
0
1922
Autor
toyenka

V zrcátku

 

Zaspala jsem. Otevřu oči a ty nikde. Chvíli jsem vnímala měkkost polštáře, mimochodem, bylo to neskutečně příjemné... Ale rychle jsem se vzpamatovala, vyskočila a běžela bosa do sprchy. Cestou jsem potkala tvůj mokrý ručník. Byla to jen chvíle, kdy se mé tělo laskalo s hravými kapkami vody a vlasy se mazlily s pěnou šamponu.. Mokrá jsem se zamotala do mé velké osušky a utíkala nedočkavě prosvětleným dřevěným schodištěm do jídelny, zanechávajíc za sebou mokré ťápoty. Jen jsem si v rychlosti prohrábla prsty mokré vlasy a snažila se háďata pramenů dostat za uši.. Moc se mi to nedařilo.

Seděls na terase, na sobě vyžehlenou čistou košili, četl ranní noviny a upíjel s nezájmem meruňkový džus. Ani sis mě nevšiml. Tiše jsem proběhla jídelnou k otevřeným dveřím, ve kterých si vítr pohrával s plandajícím závěsem. Asi dobře, zase by ses rozzlobil, ze jdu k snídani neoblečená. Ale já se tě nemohla dočkat a riskovala jsem i nazlobenou vrásku na tvém čele. Stoupla jsem si k tvé židli a zezadu tě objala, vtiskla ti mokrou pusu na tvář a přejela rty lehce po krku, nadechla se tvé vůně.. Santal, přivřela jsem oči a labužnicky si vychutnávala tu oblíbenou vůni. Tys kupodivu neprotestoval.. Čelo se ti rozjasnilo, jen jsi přivřel oči a nechal sis přitisknout svou hlavu k mému tělu, prsty projíždět pečlivě učesanými vlasy.. Skutečně jsi se nezlobil a nechals mě chvilku vnímat tvou blízkost..

Dnes jsem zase zaspala, rychle se osprchovala a v běhu vypila svůj hrníček brutální černé kávy, oblékla svou malou holčičku a během několika minut jsme obě seděly v aute a snažily se dohnat dnešní den. Sledovala jsem provoz v zrcátku, malá špulila pusinku a snažila se zanotovat písničku, která se ozývala z rádia. Auta popojížděla krokem ke křižovatkám a najednou jsem v tom  malém zpětném zrcátku zase zahlédla okamžik, kdy jsem tě kdysi mokrá objímala  na terase v ranním slunci a ty ses nechal rozmazlovat.. Tenkrát jsi neodešel, tenkrát ještě ne..


Dero
06. 04. 2004
Dát tip
Ten patetický závěr se mi vážně nelíbí. V první polovině jsem si jen říkal, co z toho nakonec bude, co vykouzlíš a pak tohle ...

toyenka
06. 04. 2004
Dát tip
jo.. obrázky se mění.. tak rychle, jako v parném dni přijde najednou všeničící bouřka.. Poslední dobou mám pocit, že se v těchhle situacích život přímo vyžívá.. prostě pohodička a najednou bum.. studená sprcha.. Tak to prostě je........... co naděláš.. :-)

Dero
06. 04. 2004
Dát tip
No jo, život se vyžívá a určitě se u toho poťouchle směje. :o) Nenaděláš nic, ber to zvesela (ehm) :o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru