Loď Draků 8

A v tom se země pohnula.
Ze začátku jen nepatrně. Nikdo z bojujících si toho nevšiml. Pak vše explodovalo.
Ve středu usedajícího prachu stál chlapec a držel ruku v pěst. Za jeho zády stál drak s roztrhanými křídly.
Jas zalil draky, to plameny pekel pohltily své děti. Když světlo zmizelo, draci se již zvedali vysoko ke hvězdám.

Jirka se podíval na draka, který jako jediný nemohl letět pryč.
Moc, kterou v sobě objevil byla děsivá, přesto to bylo to nejlepší co mohl kdy dát světu. Pavel se na něj nechápavě díval. Možná ještě víc, než na draka, který je chránil křídly před padajícím domem a mocí, která jej zničila.
„Teď nám odpovíš draku, co to tady mělo znamenat!“ Začal výhružně Jirka.
Pavel se postavil vedle Jirky, aby podtrhl, že za ním stojí. Mimo to, zdálo se že být vedle Jirky je bezpečné. Jediné co Pavla mrzelo, bylo že Martin, který se zdál být tak nad věcí zůstal někde v troskách domu.
„Osud je jen ve vašich rukou. Je jen na vás jak s ním naložíte, stejně jako se mnou.“ Řekl Martin a proměnil se do své skutečné podoby.
Nebo to byla jen přetvářka, která jej měla uchránit před lidmi, než mu dorostou křídla?