Pohádka o vývoji druhu, tentokráte však se špatným koncem

Pohádka o vývoji druhu, tentokráte však se špatným koncem

  Bylo, nebylo.
Jednou, roku hodně brzy, si Bůh postavil Svět a na něj dal kytičky a zvířátka a všechno bylo krásné. Ale zachtělo se Bohu najít si někoho, kdo by se o to všechno staral.
  I stvořil Bůh šestého dne člověka. A člověk rostl a učil se. Začal se rozhlížet a zkoumat Svět kolem sebe. A potkal dalšího člověka a pak dalšího. Pak jich bylo deset. A nakonec několik tisíc. A aby měli kde spát, začali si stavět Domečky. A protože v noci byla zima, tak se oblékli. Jednou našel člověk za kopcem vesnici, kde byla spousta Domečků a v nich spousta lidí. A člověk si tam našel kamarády a Bůh měl z něj radost. I začal člověk chtít nějaké zvířátko. A tak si u Domečku postavil menší chaloupku. Vzal mrkev a šel na louku. Byla tam kravka a člověk ji na mrkev nalákal do chaloupky. A tam ji krmil a dojil a Bůh měl z něj radost. Vesnic postupně přibývalo, člověk začal obdělávat víc a víc země kolem a žil s přírodou v souladu. Pak přišla zima a všechno živé šlo spát. Jen člověk chtěl zůstat vzhůru. A tak člověk poznal sníh a mráz. Nejdřív chodil venku a stavěl si sněhuláčky, ale pak mu začala být zima a tak šel domů a postavil si krb. Z lesa si přinesl dříví a tím si zatopil. Ale pak ho napadlo, že by nemusel chodit až do lesa. A tak si přitáhl kládky a uprostřed vesnice si postavil chaloupku, do které nanosil moc a moc dříví z lesa. A tím dřívím mohl topit celou zimu. Když mrazy zkončily, člověk pozdravil jaro a nakrmil a podojil svou kravku. A pak ho napadlo, že by si mohl opravit Domeček, aby mu do něj příští zimu nefoukalo a nemusel nosit tolik dřeva. Ale vesnice byla čím dál větší a bylo ho potřeba čím dál víc. A i vesnice, které byly u vody a ne u lesa, potřebovaly dřevo. A tak vymyslel člověk Firmu a začal dodávat dřevo. Vesnice rostly, až byly tak velké, že nebylo kam dát nová pole. Pak člověk postavil velké Domečky, kterým začal říkat Domy. A hodně lidí opustilo své chaloupky, aby mohli s ostatními žít v Domech. A tak člověk vymyslel Město a udělal místo pro pole. A Bůh měl radost, jaký je člověk vynalézavý. Léta běžela a lidí bylo čím dál víc. A člověk začal stavět nové Domy z nových materiálů. A Město rostlo a rostlo. A pak člověk vymyslel Auto, aby nemusel tak dlouho chodit. A vymyslel si i spoustu dalších věcí. Pračky, Sporáky, Mikrovlnky, atd. Lidi chodili do práce a za tu práci dostávali peníze.
Lidi se množili, Města rostla a člověk vymýšlel stále nové a nové VĚCI, které mu usnadňovaly život.
  Jednou, roku hodně pozdě, seděl člověk ve svém křesle a neměl co dělat. I začal člověk chtít nějaké zvířátko. Vstal a koukl se z okna. Venku uviděl spoustu zvířátek, jak jdou do práce a z práce. Vzal reklamní leták a šel na ulici. Tam si jedno pěkné našel a na leták ho nalákal do Domu. A tam mu dával další letáky a bral si od něj PENÍZE. bůh zaplakal.