Ulice Smrti

očíčka svítí,usměv má na líci.

Ještě děvčátko poznává svět,

ještě nezná sladkých patnáct let.

Zpoza rohu však sleduje jí kdos,

pomalu kráčí za ní,jak temný stín,

na děvče padl smrtelný los,

někdy mele smutně boží mlýn.

V ruce se jen dýka leskne,

holčička nevydá ani hlas,

bezvládné tělo na zem klesne,

zrudne její kdys blonďatý vlas.

V kaluži krve to monstrum klečí,

nad mrtvým tělem teď ukájí chtíč,

okrásti ji ještě stačí,

A pak utíká pryč!