Sen

Sedím v křesle a slunce zapadá,

Už dávno vím co teď nastává,

Bude to noc s jediným snem,

Co jeví se mi každičkým dnem,

Bude to noční můra co nikdy nekončí,

Nebo jen další klam co se ukončí,

Zavírám oči ale co bude dál,

Je to ta noční můra kterou už znám,

Bývá tam ticho i když je den,

Bojím se světla a nemůžu ven,

K čemu  je strach a k čemu je  žal,

Vždyť lidé ho nechtěj tak kde se tu vzal,

Nechápu sebe,

Ani tenhle sen,

Nevím kdy skončí a kdy bude den,

Ať už je ráno já nechci tenhle sen,

Nechci se vidět vždyť chci jít jen ven,

Těším se na zítřek kdy se probudím,

Vyjdu ven a světlo zas uvidím……