o.t. o,

zhnusen bohem ,světem a sám sebou skláním svou hlavu před mocí sužující mou duši vždyŤ je to bolest co mi dává pít ze stuďně života a toto poznání je vykoupení mé

 to co pálí tento svět ničí mne   silou   nevíslovnou

ale buhužel tak jako papírek vhozen na jazyky plamenů  polaskán jejich žárem a vyhozen komínem beze skvrny tak se cítím dne 26.4.2004 zubožen a stár ve svém poznání

lhostejnost plamenů v ohni rozhořelém toť .... mechanizmus poznání

 být vhozen do středu ohně a zničen to touha má

a né nezůčasněn, položen a s poznáním síly ohně vyhozen jeho žárem a zapomenut s popelem a  cejchem poznání laskavým větrem uložen do louže, na mršinu  či čistou zem

tolik štěstí dnes nemám

 ač zmužile nešťasten přesto chtě nechtě uložen na živého tvora

neb není místa na světě kde živého tvora není tkví sad v tom pokoj můj? ne  a snad proto né.