Pneumatika

I.

Chci vyrvat duši z těla,

ani dábel vzít ji nechce,

co za to bych zapoměla,

žít bez ní půjde lehce.

Co jiným dar

pro mě přítěží,

všech kladů zmar,

zpílám do věží.

Chci vyrvat ten pocit,

co je s duší spojený,

Trpké je se s každým loučit,

zazdít život skončený.

Kapky slzy

hnusná vody po chuti,

co mě mrzí,

tvrdé sousto k polknutí.

II

Jsem dábel toužící po duši,

nechci ji krást,

chci ať ji darují,

z lásky.

Opíjím se doteky těl,

sladký pocit štěstí,

tvar křivky malují,

vrásky.

Jak anděl, co duši vyhodil,

ať jiní ji velebí

a teď ji hledá

ve studu.

Trest za to, co příjde,

lip předem než nikdy,

můra ůž usedá

na duhu.