Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nové světlo

30. 08. 2000
0
0
1623
Autor
Mara

Je tma padající přes dlouhé třásnění vetchého béžově hnědého závěsu, lemuje siluety nádherných obrazců a snění, prosvicuje hrubé záplaty mého úděsu. Je noc mhouřící své černé uhlíky do světla tvých očí, chtěl bych říci své díky, za to, že se se mnou země točí. Nástup ranních mlh a chladných větrů, kdy loď má se kymácí, louka plná jedovatých světů, kdy mé plachty vzdouvá bouře burácí. Na kluzkém molu v přístavu, kde složím těžkou únavu, kde šálek čisté vody dostanu, stačí doušek, tam já přistanu. Lodník opouští vždy nové kraje, aby našel krásnější či opojnější taje, noc je má struna na níž hraje, vyplouvá nová ukolébavka, tvá melodie.
Miroslawek
31. 08. 2000
Dát tip
Docela hezky vykreslený pocit. Líbí se mi, jen je mi najednou trochu sychravo. Hnidopich: ...očí / ...točí, prosím už ne, ano, sám jsem ten rým kdysi použil, ale je to humáč, obehraný a vydřený. Taky pozor na pestrost slovní zásoby, 2x přivlastňovací zájmeno "své" ve druhé sloce nebo "má/mé" ve třetí působí nedobře - jako, že jsi nevěděl, co tam prdnout za slovíčko. Můj, svůj, Tvůj používáš příliš často a je to jen vata. A ještě dotaz - proč je molo v předposlední sloce kluzké? Má to nějaký význam nebo tím dokresluješ obraz nebo je to přívlastek, který se Ti zrovna hodil?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru