Nejhorší z démonů

Nikdy se nomlouvej za něco, čeho skutečně nelituješ.

Protože jinak tě spolkne okno budoucnosti a ty, ačkoliv

vinen jsi jen malým prohřeškem, budeš čelit nejhoršímu z démonů,

a to sám sobě člověče.

Řekneš obraťme list a začneš s dalšími ze svých milých,

zdánlivě neškodných lží, ale pak si uvědomíš, že tak to nejde dál

a že člověk, jež vypouští z úst ta slova ani nejsi ty.

Zítra přijde nový den a sním se změním k lepšímu,

snažíš se obelhat sebe sama, ale ty sám nejlépe víš,

že se to nestane a ty dřív nebo později budeš muset čelit nejhoršímu

z démonů, a to sám sobě člověče.

Možná půjdeš dál, budeš procházet ulicí a poslouchat šum útržků z

rozhovorů lidských, ale pak se zničehonic setmí a ty mezi tím davem,

mezi těmi lidmi, spatříš to, co jsi neviděl nikdy předtím.

Čistého člověka, toho, kým jsi měl být už na začátku.

Uklidňuješ se, že život není báseň, že to není hloupý román s osnovou,

ale pak se zastavíš a zjistíš, že to, co napsáno bylo již dávno prožíváš

teď, tady ... zas a znova, zas a znova v hlavě honí se ta slova. 

Právě čelíš nejhoršímu z démonů, a to sám sobě člověče.