Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVíra
16. 05. 2004
0
0
793
Autor
pupitooo
Když si myslíš, že si máš co přát,
že na tebe zapomněl svět,
že máš stovky neslyšených vět
že nemá tě na hrudi své kdo hřát.
Věř, věř jen v to, co se stalo,
jen v to, co přijde brzy,
jen v to, co je mezi trsy,
jen v to, co se kdysi psalo.
Když věříš, že dálka lidi dělí,
že čas hlasy polyká,
že nebe bude dráha veliká,
že smysl se do čísi mysli vtělí.
Nevěř, nevěř jen proto, že se to zdá,
jen proto, že se lidi odvrací,
jen proto, že se náhoda ztrácí,
jen proto, že se na to hodný ptá.
Když slyšíš, že není pravda,
že faleš oči kalí,
že krása smysl bolí,
že neexistuje pravá každá.
Věř či nevěř jen sobě,
není, není, kdo by pletl,
není ani ten, kdo by vedl.
Není štěstí. Není v době.