Čarodej

Já jsem zlý čaroděj,
má říše je mimo děj,
tak trochu mimo čas,
říše,
kde není mnoho krás,
vůbec žádné mimo mě,
tam se Slunce bojí i za dne,
tam ve starým hradu svým
halím své srdce kamením,
tam černé provozuju čáry
a vařím plitké lektvary
abych vloudil úškleb do své tváře
vysílám mraky lží,
z kterých na vás jemně mží.

Teď poznáte čáry lháře.

Prej že lež má krátké nohy,
no tak dobře, třeba ať,
i tak dobře zvládá běh na dlouhou trať.

Když vetřelec náhle kde se vzal,
tak sakra kdo ho zval?!
Přišel v dost blbou chvíli,
stojí tu a nevinně civí.

Tak stojíme tam v tváří tvář
Pravda a já, lhář,
hledíme si do očí
žádný z nás pohled nestočí,
já z principu, ona z upřímnosti
a září na mne její ctnosti
a svou aurou mne nutí
obalovat srdce další sutí,
ne rozloučit s královstvím se svým,
raděj dočista zkamením.

No tak dobře, třeba ať,
ale bude to běh na dlouhou trať.

---