Nepolapitelná

Proklouzla mi mezi prsty,
mezi prsy,
mezi trsy
trávy.
Spasou mi ji krávy.
Hodit si mašli jdu,
jestli ji nenajdu
na louce, kterou lesy stíní
ji hledají i jiní,
mám strach, že už ji neuvidím.
Už blíží se chlad noci
a já ji pořád nemám ve své moci
a přepadá mne pocit,
že i když vyblednou mé vlasy
i noc černá,
bude to marný.
Je nepolapitelná.

Možná, že nemá smysl ji tu nahánět,
sotvakdo dneska tuší, jaká je...

---