Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDuše
14. 06. 1999
0
0
1364
Autor
TBC
Občas se toulám
tím starým domem
kde rozbitá okna
a sladká smrt
čekají
za rohem
v suti
nesplněných přání
vítr si hraje ve vlasech
ale já nepospíchám
někdy se na mě dívají
a v očích mají slzy
vnímám jejich myšlenky
pohled do prázdna
zamrzí
a černá duše
co na černé cestě
ztracená v davu
utíká za štěstím.
taky se někdy strácím... prostě se rozplynu, jako den když přichází noc, a taky vím, že už jsem tolikrát zažil střídání noci na den, že si z toho moc nedělám... nechám to projít...
Proč si tolik lidí myslí, že smrt je sladká? Suť nesplněných přání - docela fajn, to beru. Co je černé může se stát bílým v patřičném roztoku - negativ - pozitiv. Co takhle krev?
Na mě to působí velmi pesimisticky, jestli to je ten účel, tak je bezezbytku splněn..
snad sve stesti najde, snad po cerne tme nastane
jasne svetlo...
moc pekne. Super...
jasne svetlo...
moc pekne. Super...
Co je štěstí? Obvykle to, co nám uteče...!:-)) Básnička je to ale moc hezká!:-)