Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLetní den
14. 06. 1999
0
0
2034
Autor
TBC
Bylo léto
a já se šla podívat
ke kostelu
na terasy
kde svítí slunce
a staré domy vzpomínají
na dávné časy
sedla jsem si na lavičku
a nechala se unášet
životem
v tom přišel
bezdomovec
položil mi ruku na koleno
a ztichlým hlasem vyprávěl
ať nekřičím
chvíle děsu
a když mě pustil
cítila jsem se špinavá
něco se zlomilo
a mě se už nechtělo žít
přitiskla jsem se ke zdi
a ramena se mi třásla
chladem
v tom letním dni
když slunce hřálo
pod terasami
u kostela.
Hnusný zážitek, ale výborná báseň, a je to venku, zapomeň, dál sedej na lavičky, ale raději ve dvou.
Možná to je přecitlivělý, ale já prostě tyhle pocity TBC dokážu pochopit. A to sem kluk...
Ukradená nevinnost,
pošlapaná krása
srdce křičí o milost,
však nečeká jej spása.
Co člověk nosí na duši
slova popsat neumí
však moje srdce maličké
tomu Tvému rozumí.
pošlapaná krása
srdce křičí o milost,
však nečeká jej spása.
Co člověk nosí na duši
slova popsat neumí
však moje srdce maličké
tomu Tvému rozumí.
Spíš chápu tebe TBC a tvůj strach i pocit špíny, než Printův názor v týhle věci. Dát lásku VŠEM lidem, to je pro mě nepřekonatelnej problém. Na kámen vracím jinej a dobře mířenej!
Slávek a Merle mluví, jako by šlo o znásilnění, mně se to zdá přecitlivělé