Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdsouzená
23. 05. 2004
1
0
994
Autor
Akrevilo
Odsouzená
V koutě jen tak sedím,
v ruce růži červenou,
zmiji kolem ramenou,
vzpíná se...zahubí mne?Nevím.
Ta červená růže je má láska,
ta zmije je neštěstí,
svírám růži v pěsti
a můj zatracený život je jen něčí sázka.
Sázka předem prohraná,
kapka slzy na lístek mi ukápla,
kytička z ruky mi upadla
a leží tu až do rána.
Tak nádherně se třpytí,
tak stříbrně svítí!
Ta ostrá čepel,
zachytí se o kvítí.
V tom výkřik!
Čepel do červena se zbarvila,
to matička Země,
jedné smutné osůbky se zbavila.
vzpíná se...zahubí mne? Nevím.
To se mi líbí. Jinak to občas ujíždí.
"zatracený"-by mohl pryč.
Hmm….. Jo , je to dobrý kousek. Něco je takový , ble , ble.
Ale , celkový výsledek není k zahození. Nejlepší pasáže která mně ,
Rozpoložila Je tato :
V tom výkřik!
Čepel do červena se zbarvila,
to matička Země,
jedné smutné osůbky se zbavila.
Perfektně , promaklí – 1.