Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBalada o slanině prošlé již v předvelikonoční úterý
Autor
ch_34
prostě to na mě nějak dolehlo (ex die 18. 5. 2004. a.) Pavel Hloušek z Navi v jednu chvíli to s Joelem bylo hodně špatný, bál jsem se, že umře není to nic moc, a aby to nebylo ještě horší, tak musím říci, k vůli rozmáhajícímu se zlozvyku, že špek je kus prasete
Prošlej smutek a prach zpráchnivělejch časů
Snoubí se dnes s mou zlobou k sobě
Vaječné žloutky se mi dnes smaží jedna báseň
Ve volských očích máš vůni zplesnivělejch klasů
Slunce dnes jsi zbytečné a kometa-
Mrtvá tanečnice celuloidovejch snílků
A melancholie májového dne se na podzim zastavila-
Joel se už naposled krčí v nekonečné křeči
A květy lip v jeho okolí již nenávratně vadnou
Nejděsivější představy se zhmotnily v kůži stromu prázdnou
I v nekonečné agrasivní cigaretě je síra a srdce křepelčí
Je smutno světu že zabil svou hybnou sílu-
Je smutno mu ve věčném blouznění jak oheň Peršanů
A melancholie májového dne se na podzim zastavila-
Joel se svíjí bez hnutí řasy se mu klepou
Je konec lidství a rozškvařené slunce si utřelo pot
Jest konec snažení titěrné síly živočišnejch bohů hrob
Květy lip nenávratně vadnou - vosy se klepou
Prší a déšť nesmyje ze slunce ani jednu slzu smrdutou
Zatuchlejší lógr nejznámějších měsíčních period - i měsíc se zkazil
A melancholie temného večera se na podzim zastavila-
Joel se rozsypal v nekonečné množství vzpomínek
I stesků v květech dávných lip pošlejch mrazem
Jediné co zůstalo je ten bludnej a připalující plamínek
Májového dne jehož melancholie se na špeku zastavila-