Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

rána

06. 09. 2000
3
0
1982
Autor
Grim

vždycky když po ránu po další z osudových ran (které si zásadně zasazuji sám) vstávám z kleče na kolenou žlutýma očima si do očí pohlédnu a mám pocit že ať vstávám jak vstávám na vlastní nohy se zřejmě nepostavím- příjemný tichý hlas mi říká: -tak nevstávej když ti to nejde život se nemusí jenom prožít i proklečet se dá večer jen utlumíš bolest a po kolenou do hajan a žádná rána osudu už tě na kolena nesrazí leda do lehu a ležet je přece milejší než klečet hlavně se nezvedej když ti to nejde život se nemusí nutně prožít i probrečet se dá ta představa bývá ještě sladší než ten hlas, který ji šeptá ale já jsem přesto pokaždé vstal zatím
mike
20. 10. 2000
Dát tip
Ne, že by se mi nelíbil námět - ten je opravdu skvělej, ale pro mě je to zatím nejhorší věc, kterou jsem od tebe četl. Básním až tak moc nerozumím, proto mám radši veršovanou formu (takhle mi to připadá dost jednoduchý - ikdyž asi není). Promiň.

Mahoney
19. 09. 2000
Dát tip
móc dobré PS doufám že jsem také zatím pokaždé vstal, ale nemohu si být jistý...

Grim
15. 09. 2000
Dát tip
Děkuju... Taky doufám... ale není to vždycky jednoduché.

Sarken
14. 09. 2000
Dát tip
držím palce, abys tomu našeptávání nikdy nepodlehl (tip)

Anonym
07. 09. 2000
Dát tip
hmm, klobouk dolů... M.

Merle
06. 09. 2000
Dát tip
zbytečně dobrý... tip

3Kolik
06. 09. 2000
Dát tip
To já si ráda lenoším na posteli.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru