Vítr se rozplakal

Si navážeč a navážíš se s jistotou a připraven. A oprávněně. Necvičený pseudocit asi nestačí a v teorii sem téměř nekován...před dalším kritizováním si přečtu trochu odborné literatury. Díky

Je to, Francisi, legitimní prostředek, kterého lze s úspěchem využít. Když zcela vynecháme středověk, kde se jinak než gramaticky téměř nerýmovalo, můžem nakouknout třeba do Máje... A Mácha je mistr uznávaný. Máj / háj, hlas / čas, mech / vzdech, vroucí / skvoucí, vzešly / sešly...v prvních asi dvacít verších je aspoń polovice rýmů gramatických. Ono by bylo lépe soudit, jestli to opravdu vadí, nemá-li to dokonce nějaký specifický účinek... Stejně tak by mě zajímalo, co se ti zdá kostrbatého na itovaném verši, jak trhá linii předcházejícího – linii rytmickou? Je to v lexiku? Atd.

Šeptalo - schovalo - mávalo - skákalo - koukalo - kvákalo - trkalo - mečelo - hučelo - běhalo - dýchalo - chcípalo - ... To není umění... V písni dobře - tam mi to nahradí melodie a dynamika, ale forma básně musí za něco stát.

na rýmování dvou sloves není nic lacinýho.

měkounce a tichounce...moc ne, asi budu zaujatec proti těmhle zdrobnělinám... ale našlapuješ opatrně..;)

Hm, mě se to líbí.

nejvíc se mi líbí si název, jinak souhlasím - kostrbaté.

;o))

Přijde mi to hodně kostrbatý...moc dobře se mi to nečte...

"Cudně se za mrak pak na chvíli schovalo" je verš kazící jinak pěknou báseň - je kostrbatý (slovo užívám bez ohledu na sk8ergirl), trhá linii předcházejícího a rýmovat dvě slovesa je dost laciný. A omezil bych roztomilounký zdrobnělinky...