Veterán a hrad

Celou noc, celý den

tahám se s mečem jen.

Bez chviličky odpočinku,

bez útěku v sladkém vínku,

Vedu boj na frontě,

Prošel jsem již řadou bitev,

tisíckrát jsem měl být mrtev.

Pět set jizev po těle,

stojí při mě andělé:)

Obléhal jsem různé hrady,

čtyři tam a dva zas tady...

Někdy jenom nájezd menší,

to když zásoby se tenčí,

ale když je zásob mnoho,

obléhání máme z toho.

Několik měst se vážně chvělo,

jednu vadu to však mělo.

Když zabraly jsme pozice,

město povolalo milice.

Jindy zase cizí pluky,

rozsekaly naše kluky.

Jednou zase dobylo se,

ale ráno, ještě v rose

odešly jsme pryč, do dály,

neb za hradbou jen močály.

což armádu namaká...

po pár týdnech na té cestě,

uslyšel jsem o tom městě.

že hezčího města není.

Že se možná zaútočí,

-rozzářili se mi oči.

Já jsem voják, s mečem v ruce.

město čeká perzekuce:)

Přitáhly sme v plné síle,

teď ukáže se naše píle.

Dlouho jsme ho obléhali,

než jsme hradbu udolali.

Za první zdí první domy,

Však stráže se zlobily.

Vedli s námi bitvu dlouhou,

vyhrávaly o píď pouhou...

Ale právě, z nenadání,

povolaly mocnou sílu,

která pomohla jim v dílu.

Ústup! Dokud noc je mladá...

Generál velí legii:

ustoupíme s grácií.

Vyklidi jsme jim pole.

mnoho zůstalo nás dole.

Další bitva, další pád.

Příště už to vyjde snad....

nabrousím si šavli svojí,

která pevnost ještě stojí?:)

Stejná událost ze zápisníku Generála Salaga:

Náš nepřítel se ukázal,

po obléhání dlouhém,

jako válečník výborný,

proto dávám sbohem.

Nepřítel je vojevůdce,

nečekaných plánů plůdce,

tak hold mu nyní vzdávám

a zbraně své tím zkládám.

Tak odchází gentleman,

když se cítí přemožen.

I když trochu je mi líto,

píšu zase "nedobyto".

Sice pátý po pořadě,

přesto není jeden v řadě.

Kéž bych moch ho jednou dobýt.

Snad nebude se zlobit,

že poničil jsem trochu hrad,

ale jenom lehce, snad...