Epicentrum Prahy je vyprahlé

Epicentrum Prahy je vyprahlé

dlažba na rohu Olivovy a Růžové ulice
sálá a čeká na déšť
Správně by tuto noc mělo pršet
a nechápu že se tak neděje
když i já v sobě cítím vláhu

Hlavou mi táhnou myšlenky
jako stádo přemnožených lumíků
vrhajících se ze skalnatého srázu
do připravených mořských hlubin

Z otevřeného okna naproti je slyšet střelbu
a vzrušené výkřiky
Masové médium barevně sděluje
zprávu o stavu planety
jako malou noční sudbu
nebo šíří kulturu
což vlastně vychází
nastejno

Venku klopýtá opilá dívka
a nádherně uličnicky se chichotá
pak náhle překvapeně zvrací
na okapovou rouru sousedního domu
a znovu se šťastně směje
s hlavou zakloněnou vzhůru
snad vstříc nočnímu dešti
který čeká na svého obchodníka

Jestliže hodlám rušit něčí kruhy
pak nikoliv ty její
pod očima

---