Minuty

Ležím

mám otevřené žíly

a střepy té tuctové sklenice

ztratily

svou fádnost

Je mi trošku špatně

slyším

tikot hodin

nebo

možná tlukot mého srdce

Asi nezbývá moc času

tak přemýšlím

o životě

a padá na mě zlatý déšť

- slunce mi bude chybět -

venku někdo volá

možná že i na mě

nevím

nemůžu se pohnout

a z protější stěny

mi mávají

slunečnice od van Gogha

- tu výstavu už asi nestihnu -

je mi nějak slabo

a něco mazlavého mi smáčí košili

nevnímám

vlastně nevím co se stalo

chce se mi rozběhnout

někam daleko

hodiny tikají

stále pomaleji

asi s nimi něco je

A dole někdo zvoní ...