Tábor

č.3

Ach jej-ten čas tak rychle utíka!

To říká haffo lidí.

Mě ale pomaleji ubíhá,

vždyť za pár dní je tu tábor.

Datum odjezdu stanoven byl,

1.7.v 16:00 u Europa Möbelu,

komu je špatně , ten si u Romany vezme kinedril,

aby se v autobusu náhodou nepoblil.

Brm, brm, brm - autobus už startuje,

s rodiči se loučíme.

Avšak žádný spěch, žádný brek,

za 14 dní dní se vrátíme.

Cesta byla hustá,

dle našeho gusta.

Vedoucí si užili,

a my-holky-jsme se vyžily! (no,spíš vyblbly)

Jůů-Rakovice u Čimelic -

cedule nám hlásá.

Tábor-ten moc hezký je,

Týna s Léňou jásá.

Zpívají si do kroku,

Milan jim jde po boku:

„Hurá, hurá-už jsme tu!,

zvládly jsme to dobře.

A všichni se radujem’,

že si to tu užijem’”.

„Poslyš, Čájo!-kolik je tu chatek?,

ptá se Týna a přitom se usmívá.

Odpověď dostala hned,

vždyť Čája není zapomětlivý děd!

A naše Léňa mezitím,

záchody tu kontroluje.

Na těch totiž převelice

jí tu záleží.

Prágoši jsou čilí

jako rybičky.

Čapa s Lojzou kontrolují

lžíce, nože, vidličky.

„Vše v pořádku“,

všichni hlavasovi hlásí,

co se teď bude dít,

tuší všichni - asi.

Zahájení etapovou

s názvem Kocourkov,

všichni jsme se pobavili.

A teď mazajte spát - už je večerka.