Nademnou

Z mých snů jsou opět jen představy,

mé sny jdou zase do zástavy.

Vždy se unést nechám tak lehce,

a tak mezi lidi se mi nechce.

Jdu proto s hlavou sklopenou,

O pomoc nežádám, vždyť to už vím,

že nikdo mi přeci nepomůže s tím.

Co trápí mě a co zas bude,

až se to opět rozkřikne všude,

Jdu opět s hlavou sklopenou,

Ikdyž bude krásně a kolem veselo,

dneska mě zase srdce bolelo.

Ani dnes mě něha po tváři nehladí,

copak to znamená, najdu to ve snáři?

Jdu pořád před sebe s hlavou sklopenou,