Marná snaha

V hlavách své cíle, více či méně reálné,

drápem se všichni na pomyslnou horu,

jejíž vrchol je zatím v nedohlednu,

ale kterého přesto chceme dosáhnout.

Zarputile se rveme se skálou krůček po krůčku,

a nedíváme se přitom nalevo ani napravo.

A tak se stane, že sklouzneme a spadneme,

níže nebo až dolů, jak náhoda chce.

Je jenom na nás, co pak s tím provedeme,

jestli poddáme se osudu a počkáme na smrt,

nebo budem se rvát jako muži

a dosáhneme svého cíle.

Ač mnozí zůstanou, ostatní z nás

žene naše povaha znovu na skálu.

Zrazujeme při tom své přátele a neznáme bratra,

jen abychom se dostali zpět na své místo.

Předstíráme potom, že se nic nestalo.