Maják

Kdekdo ze smrti vlastní mě viní,

ruce si o mě otírá, ruce si o mě špiní,

nechápajíce ohlodávanou mojí mysl,

trpící světem, trpící pro nesmysl..

A ona křehká duše hroutí se,

pro všechny křivdy, pro všechny pokrytce,

kteří si šli vlastní cestou- zraňovali-

dokola jednu lež omílali..

tak jako maják tyčím k nebi bolest svou,

za všechny- za tebe jedinou- prolhanou,

to tys nesmyslem, světem, pokrytcem,