bouře...

mizíš jak oblaka kouře

- po chvíli se rozplýváš

jsi jak vzdálená bouře

jíž na blesky se nedíváš

přesto tě jeden zasáhne

a ty nevíš kudy kam

znáš to? já dobře to znám

a po bouři čistý vzduch zbývá jen

a bleskem zasažený strom

ty volný a svázaný jsi zároveň

dokud neodezní i poslední hrom

pak slunce vysuší louže po dešti prudkém

ať přijde další, ať znovu zmoknem!

to je jen moje zbožné přání

a večerní slunce už k zemi se sklání

a stejně jako ty

schovává se za mraky

a někde v dálce zmizí

jsme spolu? ne, jsme cizí...