Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePláčeš
21. 07. 2004
4
0
2020
Autor
Alíša
Pláčeš
A ani ty to nevíš,
když vlak přejíždí stanici,
i kdybys věděl, neodpovíš,
kde se v noc schází milenci.
A pod ránem touhou přelámaná
žebra, co z lásky lámou se,
budeš vedle něj spát odevzdaná,
dokud se noc nezmění v den..
Otevřeš oči, pak se rozední,
ještě je zavři…co ty chápeš?
Je den? Nebo z postele máváš poledni..
Ne, to ne..neplač říkám a ty pláčeš..
a, že by talent, talentík? Zaujalo. :-)
Jen to opakování přelámaná a lámou se v následujících verších trochu ruší.
Černá_víla
22. 07. 2004
Ališko, škoda ... ta předchozí se mi líbila podstatně víc.
Bez těch rýmů Ti to moc slušelo ...