Setkání s nymfou

Pryč s melancholií chce se řvát.

V dalekých krajích jsem nezapomněl.

Utkvělý obrázek dívčích vnad...

Proč jenom tolik je vábivých těl?

Projdu se na skály nad mořem,

slunce už zapadá romanticky.

Pak spolu Portugal otevřem

s fiktivním přítelem (víc než lidským).

Jak nymfa ve vlny noří se,

třpytí se kapičky na tvářích.

Zavoní jasmín a skořice,

poslední paprsky zazáří.

Ve tmě pak najednou čísi dech,

vedle mne nesedí už nicota.

Vyrazím ze sebe tichý vzdech,

to než mě hořící chlad zamotá.

Je to sen nebo ne - proč se ptát?

Dál hloupě naříkat, do tmy lkát?

Polibek zachutná po soli

a vše, co bolelo, přebolí.