Jen další sen, který jsem ztratil

I.
Dokážu žít bez tvé lásky?
Nikdy jsem jí nepoznal,
a přeci je pro mě tak nezbytná.
Věřím, že by mě hřála
- jako slunce.

Ležím a ptám se -
sám sebe, stromu..
Ptám se nebe.

Neuslyším odpověď.
Ale ten dlouhý klid,
to ticho je mi vším.
A v nebi je vše krásné.
- můj smutek

A také se ptám:
„Co vlastně mám?“
Jen smutek a splín.

Uvadnu! Teď už to vím.
Jak květina bez vody.
Má duše bez lásky,
zármutkem uhynu.
- a splín..

Ale můj zármutek
nepomůže ani tobě,
ani mně.

Kdo mi to pošeptal?
Myslím, že vím.
Staroušek Jack,
Z pusté Mt. Hozomeen.
- kdo jiný?

A ty jsi
ten krásný sen,
který jsem ztratil.

Je toho málo,
co mohl bych ti dát.
Jen ubohé srdce mé,
Zničené na tisíckrát.
- musím už jít

Unaven žitím
sestoupím z cesty
a najdu klid.

Kdo mě to volá
z modravé dálky?
Slzičku v oku,
rudý květ v dlaních.
- ach, smutný andílek

Jsi to ty
a čekáš mne
v nebi.

II.
Přišlo to náhle, ten pocit prázdnoty?
Upadám stále níž, do hlubin temnoty.
A ty mě nedržíš.. i když bych chtěl:
Jedinou oporu v tobě bych měl.
A všechno rozkvetlo by.

Jenže to všechno byl jen další můj sen,
Jen další sen, který jsem ztratil.
Věř mi, že neuplyne jediný den,
Jediný den, který bych nesplatil.
Touhle děsivou prázdnotou.

Nikde mě nečekáš,
V nebi mě nečekáš.
Jak bych mohl dostat se tam?
Já.. zbytečný.. umírám.

Kolik už zažil jsem příšerných nocí?

Jsem NIKDO v tvých očích
a moc mě to bolí.

Prosím tě.
Zvedni mě.
Odpusť mi.
Miluj mě.

III.
Krása
Ta existuje - v Tobě,
Tak vzdálená pro mě,
Co bych byl obětoval
za jediný dotek.

Láska
Je lék, který potřebuje
mé rozbité srdce.
Nic jiného mu nedokáže
opět vrátit sílu.