muj svet o vas

Když sedíte v koutě a všichni kolem se cpou

najednou vám dojde kam nikdy nebudete patřit

a pozlátko se může jakkoliv třpytit

potkají vás situace kdy beznaděj je smích

potkají vás lidi kterým zůstanete jako mlhavá

ale přítomná vzpomínka na něco neotřele vlhkého a teplého

tam se pak uchylujete do jejich příbytků

s nimi jděte spát když venku zima praští

a doufáte že by vás přivinuli i kdyby za okny slunce hřálo

to jsou ty nitky které pak spojujete

a nevíte kde začíná láska a končí past

jestli má všechno dvě stránky

pak rozhodně chci na tu druhou