Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZase ty ???
17. 08. 2004
1
0
998
Autor
LSI1
Zase ty???
Je těžký na Tě zapomenout – pořád vyhánět Tě z hlavy.
Brzy přijde večer – já zas budu mít ty stavy.
Kdy chtěl bych Tě mít tady a říkat: mám Tě rád!
Však pro Tebe jsem(a budu) „jenom“ kamarád.
Vím jak je to perfektní mít Tě za svou kamarádku.
Ale pro mě je to těžký jako kdybych dostal rakev k svátku.
Poslal jsem Ti „Naposledy“ a chtěl jsem být zas v pohodě.
Že dík té básni došel jsem snad se svým srdcem k dohodě.
Za pár hodin na to, jsem Tě potkal v parku.
Za ten krásnej úsměv bych Ti dal kupu dárků.
Ten Tvůj milej smích mi zase v mysli usednul.
Já zjistil sem teď se smutkem, že zas jsem Tebou posednul.
Předevčírem v parku, muzikál se hrál.
Uvidět Tě v něm tak toho jsem se bál.
Zas Ti to moc slušelo a já nespouštěl Tě z očí.
Krásný křivky Tvýho těla – až hlava se mi točí.
Pohár stesku přetekl a já si řekl konec.
Tím pohádka je u konce a zazvonil jí zvonec.
S kamarádem v hospodě pak dlouze jsem to probral.
Snad k rozumnému závěru jsem konečně se dobral.
Že milovat Tě (bez šance od Tebe).
Je zbytečné jako nosit mraky(zpátky) do nebe.
(LSI, 13.8.2004) (1)
Je těžký na Tě zapomenout – pořád vyhánět Tě z hlavy.
Brzy přijde večer – já zas budu mít ty stavy.
Kdy chtěl bych Tě mít tady a říkat: mám Tě rád!
Však pro Tebe jsem(a budu) „jenom“ kamarád.
Vím jak je to perfektní mít Tě za svou kamarádku.
Ale pro mě je to těžký jako kdybych dostal rakev k svátku.
Poslal jsem Ti „Naposledy“ a chtěl jsem být zas v pohodě.
Že dík té básni došel jsem snad se svým srdcem k dohodě.
Za pár hodin na to, jsem Tě potkal v parku.
Za ten krásnej úsměv bych Ti dal kupu dárků.
Ten Tvůj milej smích mi zase v mysli usednul.
Já zjistil sem teď se smutkem, že zas jsem Tebou posednul.
Předevčírem v parku, muzikál se hrál.
Uvidět Tě v něm tak toho jsem se bál.
Zas Ti to moc slušelo a já nespouštěl Tě z očí.
Krásný křivky Tvýho těla – až hlava se mi točí.
Pohár stesku přetekl a já si řekl konec.
Tím pohádka je u konce a zazvonil jí zvonec.
S kamarádem v hospodě pak dlouze jsem to probral.
Snad k rozumnému závěru jsem konečně se dobral.
Že milovat Tě (bez šance od Tebe).
Je zbytečné jako nosit mraky(zpátky) do nebe.
(LSI, 13.8.2004) (1)
Pišta_Hufnágl
19. 08. 2004
najkrajsi je posledny riadok - Je zbytečné jako nosit mraky(zpátky) do nebe.