Náš král

Věnováno těm, kteří tu budou až my tu nebudem..

Jak tisíc jehliček.. na mramoru hladkém jak padlý anděl.. na podstavci vratkém jak chromý dromedár.. kulhá náš vládce všechny si prohlíží.. stroze a krátce Zarudlá očička.. šlehají tmou komoří úslužně.. k hostině zvou hostina vznešená.. vybrané chody dostatek vína.. i ohnivé vody Sálem se rozléhá.. hlahol a zpěv každý je veselý.. jen ochutná krev teď už jen maso.. až pokyne vládce každý je nepřítel.. každý je zrádce Tak už to začalo.. všude jen křik radím ti, nebraň se.. je to náš zvyk tisíce drápků.. zoubky jak břitvy rychle se vrhají.. do věčné bitvy Promiň, já musím.. můj král už mě hledá možná už neslyšíš.. tvá tvář je tak bledá rád bych tu zůstal.. a povídal dál ale on je můj pán.. on - krysí král Tak díky za všechno.. a hlavně za Tebe snad to moc nebolí.. snad tě moc nezebe Bratři a sestry.. jsou trochu draví aspoň tě bolesti.. hned rychle zbaví radši se nekoukej.. jsou jich tam tisíce rychle se vrhají.. na játra na plíce Zmáčeni od krve.. i král je jim cizí nic po nich nezbude.. všecičko zmizí Tak už jsi konečně.. překročil řeku přispěl jsi oddaně.. krysímu věku Snad až v lidských pastích.. zas zemřou mí bratři ty pak můžeš si zašeptat.. těm krysám to patří

---