Procházka nočním lesem

Tajemnu v umění

Svit Luny mlčky tříští se o listí

co v nočním lese tajuplně svistí

Jdu kolem skal, jimž stojí vlasy stromů

Chuchvalce ticha zní jak stovky hromů

 

Verlainův Měsíc tiše přede klid

můj stín se zvolna sype po travinách

a tam, kde vysychá stálý vodopád slov

tam zanesl bych navršený rov

a pozdní ticho letního večera

A také kov ze jména Chlebnikov

tam někde čistý pramen vyvěrá

 

A Karel Toman trhá včí máky

a Josef Hora čas svůj odměří

a Jiří Orten, ten je tady taky

teď možná zas životu uvěří

 

"Jacquesi Préverte..." říká opilé dítě

má smutné oči a sladký nos

a jeho pohled málem zardousí tě

je sžíravý jak hejno mrtvých vos

 

a zatím tmí se kolem víc a více

a noční les tu stále hustší je

když náhle zdá se mi, jako by vzplála svíce

to mih se mezi stromy Daumier

 

a Caravaggio kreslí tiše v křoví

tajemné chrámy plné přízraků

a Hölderlin mi ještě jednou poví

jak prožít za den tisíc zázraků

 

A Michelangelo ohýbá podkovy

a da Vinci je zase narovnává

a Piranese kreslí okovy

v karcerech melancholických je uchovává

 

Ó, Goethe, slyšíte zpěv duchů nad vodami?

Friedrichu Schillere, jak radost opěvat?

Zas spolu kráčíte tak tiší a tak sami

a my vám můžeme snad jenom zamávat

 

nořím se stále hloub, když tu vstříc z temnoty

mi náhle kráčí Hrabal s půllitrem

to jeho prosté oslovení: "Ty!"

Támhle jsou taky Suchý se Šlitrem!

 

A Voskovec a Werich vzadu stojí

a Ježek píše skloněn nad stolem

jakoby něco hledal po pokoji

a Měsíc tiše svítí nad polem

 

Teď chvíli jdu Sládkovou polní cestou

leč záhy znovu vejdu v houštiny

Karel Jaromír Erben sem chodil za nevěstou

na teskné umrlců svatební hostiny

 

Konstantin Biebl plavně vznáší se

co Nový ikaros jak v prostoru, tak v čase

a André Breton krájí na míse

červenou lasturu, co stále zavírá se

 

Skrz husté obilí přichází Jesenin

Žár ve mně přebývá, ó drahý Březino!

A tam, kde černá se nejhlubší lesa stín

tam náhle Chaplin zve mě na kino

 

Zdálky mě vítá svítící ves Sovy

tím tedy končí tato procházka

a co jsem nestihl vyjádřit tady slovy

zůstává ve vzduchu viset jak otázka.

---